V této experimentální expozici jsou termíny „Imaginace, Transformace a Reflexe” doplněny dalšími třemi pojmy: „jazyk“, který popisuje prostor a realitu, „obraz“, který znázorňuje a představuje sociální a kulturní postupy, a „prostor“ s vlastní časovostí, v níž probíhá děj.
Ústřední motivem v západním umění a kulturní historii je otázka „Co je obraz?“. Na první pohled se tato otázka – východisko díla – zdá prostá. Vzhledem k dnešní skutečnosti, k níž patří bezmezná mediální záplava obrazů, je však stále aktuální. Specifický charakter obrazů je klíčem k pochopení jejich umělecké a společenské funkce, jejich původu a podmínek vzniku v historických souvislostech, a především jejich dopadů. Při práci na projektu studenti divadelního vzdělávání a scénografie z Curyšské univerzity umění (ZHdK – Zürcher Hochschule der Künste) vytvořili instalaci, která obraz přetváří v prostor, a generuje tak odkazy mimo jeho rámec.
Volba obrazu „Alegorie malířství“ (1665) malíře Johannese Vermeera záměrně poukazuje na sociálně-kulturní referenční rámec, který stojí na začátku sociálně-politického vývoje ke globalizaci a rozvolnění hranic. Cílem studentského projektu je kriticky zkoumat toto dědictví v rámci kontextu mezinárodní výstavy. Dílo, které studenti scénografie převedou do prostoru, se následně transformuje pomocí audio průvodců vyvinutých studenty divadelního vzdělávání. Zrodí se tak atmosféricky a narativně kondenzované místo individuálních zkušeností, kde návštěvníci hrají role. Jednotlivé příběhy a vzory vznikly na základě skutečného obsahu obrazu a rozvinuly se pomocí fiktivních dějových linek a sítí odkazů, jež umožňují nečekané způsoby interpretace. Různé zvukové stopy návštěvníky provázejí místností k předmětům a stopám na daném místě a v různých dějinných úsecích. Prostory totiž nejsou jen prostředníky a nositeli zpráv, ale mají také vliv a samy přispívají k transformaci.
Země/Region Švýcarsko
Kurátor BA Theatre Stage Design and Theatre Education, Zurich University of the Arts (ZHdK)