Vestigios de Piedra

Expozice Vestigios de Piedra (Kamenné stopy) je smyslová cesta. Tvoří ji hra světel, textur a tvarů, která zve diváka, aby se připojil a stal se součástí výzkumu scénografů, jenž se zabývá předkolumbovskými kostarickými kamennými koulemi.

Vnější část pavilonu se zdá být kontrolovaná a metodická, malé části centrální stavby jsou však plné světla a okna interiéru budí zvědavost těch, kdo se k nim přiblíží. Zvědavost je také metaforou celého projektu. Zmíněné předkolumbovské kamenné koule jsou základní součástí identity a historie Kostariky, navzdory všem studiím se však s nimi stále pojí mnoho záhad, a nejlépe se dají pochopit jen tak, že do nich vstoupíte.

Prvním podnětem je melodie evokující přírodu, zvuky větru a hry hlasu. Zrodí se psychedelický prostor pro zahájení hry se světlem a kouzel se zrcadly, jež odrážejí světlo v oblouku a opisují kruh o průměru tří metrů. Lehký mlžný opar vytváří atmosféru tropických pralesů, umocněnou texturami mechu, vegetací a vůněmi. Vzniká tak kontrast s tím, čeho jsme si na první pohled všimli vně této stavby.

Cílem je, aby se divák cítil jako součást nesmírnosti světa, který ho zahrnuje. Skutečnou blízkost pak vytváří pouze rituál.

Stavba je polokoule z trojúhelníkových modulů vytvořených na základě matematických výpočtů Buckminstera Fullera pro stavbu geodetické kupole. Díky světlu a odolným materiálům získává neposednou lehkost.

Stavba tvořená trojúhelníky představuje základnu s otvory, které nám umožňují průhledy. Dispoziční řešení prostoru začíná ústředním bodem v jednom rohu podepřeným různými strukturami, a umožňuje tak vznik tkaniny vedoucí od sekundárních struktur k primárním. Vzniká tak komplexní prvek, jehož vnitřek je však v souladu s podstatou koulí.

Země/Region Kostarická republika

Kurátor Felipe Da Silva

Kurátorský tým Carlos Schmidt, Mariela Richmond, Michelle Canales, Fito Guevara

foto Teatro Melico Salazar, Gustavo Abarca, colectivo